Slovanská mytologie: slovanští bohové, bohyně a jejich význam

Perun, Veles, Mokoš, Svantovít, Morana…

Jména ze slovanské mytologie se dnes objevují v knihách, filmech, hrách, na internetu – a v našem případě dokonce i na svíčkách. 😄

Jenže čím víc jsem se o svět starých Slovanů zajímal, tím víc jsem narážel na jeden problém.

Každý zdroj vypráví trochu jiný příběh.

Někde najdete přesně seřazený slovanský panteon, kde má každý bůh svoji funkci, symbol, barvu a skoro i pracovní dobu.

Historie je bohužel – nebo možná bohudík – mnohem méně uklizená.

O předkřesťanském náboženství Slovanů máme písemné zprávy, archeologické nálezy, pozdější lidové tradice i jazykové stopy. Jenže jednotlivé prameny vznikaly v různých dobách a oblastech a řada písemných zpráv pochází od křesťanských autorů, kteří staré slovanské náboženství popisovali z vlastního pohledu. I současná religionistika proto kombinuje písemná svědectví, archeologii, etnologii a srovnávací data.

Takže si hned na začátku můžeme říct jednu věc:

O slovanské mytologii toho víme dost na to, aby byla fascinující. Ale ne tolik, abychom mohli s jistotou vyprávět úplně všechno.

A mně je vlastně tahle verze sympatičtější.

Existoval vůbec jeden slovanský panteon?

Když se řekne slovanští bohové, může to působit podobně jako u starých Řeků.

Zeus nahoře, pod ním další bohové, každý má svoje oddělení a máme hotovo.

U Slovanů je to složitější.

Jednotlivé slovanské oblasti měly různé tradice a z pramenů známe různá božstva. Současná religionistika proto spíš než s jedním univerzálním slovanským panteonem pracuje s různými oblastmi a soubory pramenů. Kurz FF UK věnovaný slovanskému náboženství to říká docela výstižně: o jednotném panteonu lze uvažovat spíš obtížně.

Ve východoslovanském prostředí známe například Peruna, Chorse, Dažboga, Striboga, Simargla a Mokoš.

Jinde se objevují Veles, Svarožic, Triglav, Svantovít a další postavy.

Takže žádná jedna organizační tabulka slovanských bohů zřejmě neexistovala.

A pokud ano, zatím ji archeologové nenašli. 😄

Perun – slovanský hromovládce

Pokud bychom hledali jedno z nejznámějších a zároveň poměrně dobře doložených slovanských božstev, Perun je dobré místo, kde začít.

Jeho postava je spojena s hromovládnou funkcí a jeho kult máme doložen především z prostředí Kyjevské Rusi. Výzkum zároveň hledá jeho stopy také u středoevropských a balkánských Slovanů.

Pro člověka žijícího v těsném kontaktu s přírodou musela mít bouře úplně jiný význam než pro nás.

My dnes slyšíme zahřmění a přemýšlíme, jestli jsme zavřeli okna.

Tehdy mohly podobné přírodní síly představovat něco mnohem zásadnějšího.

A právě síla, bouře a ochranný charakter Peruna nás později inspirovaly také při tvorbě naší svíčky.

K tomu se ještě dostanu.

Veles – bůh, kolem kterého zůstává hodně otazníků

Veles neboli Volos patří k dalším doloženým jménům slovanského náboženství.

A zároveň krásně ukazuje, proč musíme být u slovanské mytologie trochu opatrní.

Na internetu se o něm často dočtete jako o bohu podsvětí, magie, bohatství, dobytka a ještě několika dalších věcí.

Některé z těchto interpretací mají oporu v odborných rekonstrukcích, jiné jsou mnohem méně jisté. Dokonce i známá představa zásadního konfliktu mezi Perunem a Velesem vychází z rekonstrukce takzvaného "základního mýtu", která měla velký vliv, ale zároveň má své kritiky.

Jinými slovy:

Veles je historicky zajímavý právě proto, že o něm nemůžeme všechno napsat s vykřičníkem.

Někdy je prostě poctivější otazník.

Mokoš – jedna z doložených ženských postav

Také Mokoš patří mezi jména, u kterých máme poměrně pevnou historickou stopu.

Objevuje se mezi božstvy spojenými s kyjevským panteonem knížete Vladimíra a její jméno se objevuje také v pozdějších staroruských textech namířených proti přetrvávajícím pohanským praktikám.

A tady je zajímavá ještě jedna věc.

Mokoš je mezi božstvy kyjevského souboru výraznou ženskou postavou.

Dnes se s ní spojuje celá řada významů a symbolů. U těch už je ale dobré rozlišovat mezi tím, co skutečně dokládají starší prameny, a tím, co vzniklo jejich pozdějším výkladem.

Dažbog, Stribog, Svarog a Svarožic

Další jména, na která při cestě slovanskou mytologií narazíme, jsou Dažbog a Stribog. Oba se objevují mezi božstvy spojovanými s Vladimírovým kyjevským panteonem.

Zajímavá je také dvojice Svarog a Svarožic.

Svarožic se objevuje v písemných pramenech a tradice spojené se Svarogem a Svarožicem jsou předmětem dalšího odborného výkladu. FF UK je ve výuce dokonce probírá odděleně podle různých pramenných okruhů.

A zase jsme u stejného problému.

Internet má rád jednoduché tabulky.

Historie má ráda komplikace. 😄

Svantovít a Triglav – jiný kout slovanského světa

Když se přesuneme k západním Slovanům, objeví se další jména.

Svantovít je spojen s Rujánou, zatímco Triglav patří k božstvům doloženým v prostředí pomořanských Slovanů.

A právě tady krásně vidíme, proč není dobré vzít všechny známé slovanské bohy, postavit je vedle sebe a prohlásit:

"Takto věřili naši předkové."

Kteří naši předkové?

Kde?

A v jakém století?

Slovanský svět byl rozsáhlý a jeho náboženské představy nebyly všude stejné.

A co Morana, Vesna, Lada, Jarilo, Rod nebo Radegast?

Tady se dostáváme na trochu tenčí led.

Řada jmen, která dnes běžně najdeme v seznamech slovanských bohů a bohyň, má složitější nebo méně jednoznačné historické pozadí.

Někdy se prolínají staré písemné zmínky, lidové zvyky, personifikace, jazykové výklady a mnohem pozdější rekonstrukce.

Hezkým příkladem je právě Rod. Ve staroruských kázáních se skutečně objevuje Rod společně s Rožanicemi, ale samotná existence jména v prameni ještě automaticky neznamená, že můžeme bez dalšího převzít všechny moderní příběhy a funkce, které mu internet připisuje.

Podobně odborníci upozorňují na riziko, když se povaha nějakého božstva začne odvozovat hlavně z toho, jak dnes vykládáme jeho jméno. Týká se to mimo jiné i Redigasta/Radegasta.

Proto ani u Morany, Vesny, Lady nebo Jarila nechci tvrdit víc, než skutečně víme.

To ale neznamená, že jsou jejich příběhy nezajímavé.

Právě naopak.

Ukazují, jak se starší náboženské představy, lidová kultura a pozdější vyprávění mohou po staletí prolínat.

Slované nežili jen mezi bohy

Když dnes mluvíme o slovanské mytologii, máme tendenci soustředit se hlavně na bohy.

Jenže náboženský svět starých Slovanů byl širší.

Prameny a pozdější tradice zachycují také různé nadpřirozené bytosti a síly. Staroruské texty například vedle bohů zmiňují víly, beregyně, upíry, běsy, Rod a Rožanice.

Součástí náboženského života byly také rituály, posvátná místa, svatyně, háje, sochy či náboženští specialisté. Archeologie i písemné prameny nám dovolují alespoň část tohoto světa rekonstruovat.

Takže slovanská mytologie nebyla jen seznam jmen.

Byl to celý způsob, jakým si lidé vysvětlovali svět kolem sebe.

Příroda nebyla dekorace za oknem

Na tomhle mě svět starých Slovanů baví asi nejvíc.

Jejich každodenní život byl mnohem těsněji spojený s přírodou.

Bouře.

Slunce.

Zima.

Úroda.

Oheň.

Voda.

Narození a smrt.

Dnes můžeme polovinu roku skoro ignorovat počasí, protože otočíme kolečkem na topení.

Naši předkové tuhle možnost úplně neměli. 😄

A není proto překvapivé, že přírodní síly, životní cykly a prostředí kolem člověka hrály v jejich představách významnou roli.

Možná právě proto nám jejich symbolika není úplně cizí ani po stovkách let.

Proč nás slovanská mytologie přitahuje i dnes?

Nemyslím si, že musíme začít uctívat Peruna pokaždé, když se zatáhne obloha.

Ani není nutné postavit doma svatyni a vysvětlovat návštěvě, že gauč musel pryč kvůli Velesovi. 😄

Na starých příbězích je zajímavé něco jiného.

Mluví o věcech, které řeší lidé pořád.

Síla.

Strach.

Ochrana.

Láska.

Smrt.

Nový začátek.

Příroda.

Změna.

To všechno se sice v různých dobách vyprávělo jiným jazykem, ale samotná témata nám zůstala.

A právě tady začíná i náš vlastní příběh.

Jak vznikla Autorská kolekce slovanských bohů ErPa

S Erikou nás slovanská mytologie zaujala natolik, že jsme se jí rozhodli inspirovat při tvorbě vlastní kolekce svíček.

Vznikla tak naše Autorská kolekce slovanských bohů ErPa.

A slovo autorská je tady důležité.

Netvrdíme, že vyrábíme historické kopie slovanských svící.

Ani že přesně víme, jakou vůni měl Perun nejraději. 😄

Jednotlivé postavy jsme vzali jako inspiraci a vytvořili jsme pro ně vlastní kombinace barev, vůní, symbolů a celkového výtvarného zpracování.

Například naše svíčka Perun kombinuje cedr, borovici a rozmarýn.

Ne proto, že bychom našli kroniku, ve které stojí:

"Perun pravil: hlavně tam dejte rozmarýn." 😄

Je to naše autorská vonná kompozice inspirovaná silou, přírodou a charakterem, který s Perunem spojujeme.

Stejným způsobem vznikají i ostatní svíčky kolekce.

Historie a slovanská tradice jsou pro nás inspirací.

Barvy, vůně, etikety a jejich výsledná podoba jsou už naší vlastní tvorbou.

👉 Prohlédnout Autorskou kolekci slovanských bohů ErPa

Slovanská mytologie není hotová skládačka

Čím víc jsem se o slovanskou mytologii zajímal, tím víc mi připomínala starou mozaiku.

Spoustu kamínků máme.

Některé dokážeme docela dobře poskládat.

Jiné chybí.

A pak jsou místa, kde si můžeme pouze představovat, co tam původně bylo.

Podle mě není potřeba chybějící části domalovávat fixou a tvrdit, že tam byly odjakživa. 😄

Mnohem zajímavější je rozlišovat mezi tím, co skutečně víme, co můžeme rozumně předpokládat a co už je pozdější tradice nebo naše vlastní interpretace.

Nic to slovanským bohům neubírá.

Možná právě naopak.

Protože trochu tajemství jim docela sluší.

Pavel Písařík
Be Healthy® | ErPa – svíčky s láskou