Digitální přetížení: proč neumíme opravdu odpočívat

Ráno otevřete oči.

A ještě než pořádně zjistíte, jaký je den, vezmete do ruky telefon.

Budík.
Zprávy.
E-mail.
Facebook.
Instagram.
Počasí.
A když už jsme tam, tak ještě rychle mrknout, co je nového.

Rychle.

To je mimochodem velmi zajímavá jednotka času. 😄

Protože o dvacet minut později pořád ležíte v posteli a vaše hlava už mezitím stihla zjistit, že někdo je na dovolené, někdo něco prodává, někdo vás potřebuje a svět má přibližně sedmnáct nových problémů.

A vy jste ještě ani nevstali.

Když je tělo unavené, ale hlava odmítá skončit

Přes den pokračujeme.

Práce. Telefon. E-mail. Zpráva. Úkol. Další zpráva. Někdo volá. Něco pípne.

Začnete dělat jednu věc.

Pak přijde druhá.

Tak otevřete třetí.

A večer máte otevřených jedenáct záložek v počítači a přibližně osmdesát sedm v hlavě.

Pak konečně lehnete do postele.

Tělo hlásí:

"Konec. Zavřeno."

Hlava:

"Výborně. Tak teď bychom mohli probrat všechno, co jsme dnes nestihli." 😄

A začíná:

Musím zítra…

Proč jsem mu vlastně řekl…

Nezapomněl jsem…

A co když…

Právě tohle je jeden z důvodů, proč se můžeme cítit vyčerpaní, přestože jsme celý den fyzicky skoro nic těžkého nedělali.

Protože neunavujeme jen svaly.

Unavujeme také pozornost.

Multitasking není superschopnost

Často říkáme, že zvládáme několik věcí najednou.

Jenže u mnoha mentálních úkolů ve skutečnosti neděláme všechno současně. Mozek mezi činnostmi přepíná.

E-mail.

Tabulka.

Telefon.

Zpátky k tabulce.

Zpráva.

Kde jsem to sakra byl?

A znovu.

Výzkum pozornosti dlouhodobě ukazuje, že přepínání mezi úkoly může mít svoji cenu – například v podobě pomalejší reakce nebo většího množství chyb.

Jinými slovy:

hlava není počítač s nekonečným počtem otevřených oken.

A mimochodem, ani ten počítač to někdy nedává. 😄

Problém není telefon. Problém je, že nikdy nekončíme

Telefon za nic nemůže.

Je to kus elektroniky.

Nemá tajný plán zničit nám nervový systém a ovládnout lidstvo. Alespoň doufám. 😄

Problém je spíš v tom, že díky němu prakticky zmizely okamžiky, kdy jsme dřív prostě nic nedělali.

Čekáte na autobus?

Telefon.

Sedíte u doktora?

Telefon.

Někdo odejde na toaletu a vy zůstanete sami u stolu?

Telefon.

Dokonce i při sledování televize dokážeme současně sledovat druhou obrazovku.

Každou volnou skulinu okamžitě něčím vyplníme.

A naše pozornost tak během dne dostává jen málo prostoru, kdy po ní vůbec nic nechceme.

Nervový systém nepotřebuje další povinnost

Když jsme dlouho pod tlakem, tělo na to reaguje.

Autonomní nervový systém se podílí na regulaci celé řady procesů, které nemusíme vědomě řídit – například srdeční činnosti, dýchání nebo trávení.

Jeho sympatická část se mimo jiné podílí na mobilizaci organismu při zátěži. Parasympatická část zase souvisí s procesy odpočinku a obnovy.

To ale neznamená, že máme v těle dvě tlačítka:

STRES / POHODA

a stačí třikrát správně dýchnout a přepnout vypínač. 😄

Lidský organismus je podstatně složitější.

Dobrá zpráva ale je, že existují jednoduché věci, kterými můžeme během dne vytvářet chvíle s menším množstvím podnětů.

A k tomu nepotřebujeme odjet na měsíc do tibetského kláštera.

3 jednoduché způsoby, jak během dne trochu ubrat

Nechci vám přidávat další tři úkoly do diáře.

To by byl u článku o přetížení docela pěkný vlastní gól. 😄

Berte je spíš jako možnosti.

1. Nezačínejte den cizím světem

Nemusíte první hodinu po probuzení meditovat při východu slunce.

Zkuste třeba jen prvních 10 nebo 15 minut nesahat po telefonu.

Napít se.

Otevřít okno.

Dát si kafe.

Ano, kafe se počítá. Jsme pořád normální lidé. ☕😄

A chvíli nechat hlavu začít den bez toho, aby během prvních pěti minut řešila práci, politiku, počasí, sousedovic dovolenou a člověka na Facebooku, který se zase pohádal s celým internetem.

2. Mezi dvěma věcmi udělejte malou mezeru

Dokončíte telefonát.

A automaticky otevíráte e-mail.

Zkuste někdy ne.

Na půl minuty se zastavte.

Několikrát se klidně nadechněte a o něco pomaleji vydechněte.

Nic neřešte.

Nic nemanifestujte.

A hlavně se nesnažte těch třicet sekund využít produktivně. 😄

Pomalé dýchání může ovlivňovat autonomní regulaci organismu a řadě lidí pomáhá se zklidněním. Není to kouzelný reset těla.

Je to prostě malá pauza.

A těch máme někdy zatraceně málo.

3. Večer dejte dni konec

Tohle bývá těžší.

Protože práce skončila, ale telefon pokračuje.

A s ním zprávy, sociální sítě, videa a další věci, které ještě nutně musíme vidět před spaním.

Zkuste si vytvořit vlastní jednoduchou hranici.

Třeba posledních třicet minut před spaním telefon odložit.

Nemusíte sedět se zkříženýma nohama a čekat na osvícení.

Dejte si sprchu.

Přečtěte pár stránek knihy.

Poslechněte si klidnou hudbu.

Nebo jen chvíli seďte.

Nuda ještě nikoho nezabila.

Tedy alespoň pokud u toho neřídil. 😄

A kde je v tom všem kvantování?

Možná teď čekáte, kdy vytáhnu kvantovou fyziku.

Nevytáhnu.

Když v Be Healthy® mluvím o kvantování pro normální smrtelníky, nemyslím tím, že kvantová fyzika dokazuje, že myšlenkou vypneme kortizol nebo opravíme nervový systém.

Používám ten pojem pro způsob práce, který učíme s Erikou na kurzech Be Healthy – práci s pozorností, záměrem, emocemi a vlastními reakcemi.

V běžném životě to někdy vypadá úplně obyčejně.

Telefon pípne.

Ruka po něm automaticky vystartuje.

A vy si toho všimnete.

Nemusím.

To je celé.

Mezi podnětem a automatickou reakcí se na chvíli objevil prostor.

A právě s tímhle prostorem pracujeme.

Žádné částice po obýváku.

Žádný urychlovač pod gaučem.

Kvantování pro normální smrtelníky. 😄

Nemusíte vypnout svět. Stačí občas vypnout sebe ze světa

Mobil nezmizí.

E-maily také ne.

Děti nezačnou po přečtení tohoto článku uklízet pokoj a kolega v práci pravděpodobně nepřestane posílat zprávy s označením URGENT!!!

Tohle všechno úplně ovlivnit nemůžeme.

Můžeme ale začít pozorovat, kolikrát denně svoji pozornost automaticky někam odevzdáme.

A občas ji nechat chvíli na pokoji.

Bez zprávy.

Bez e-mailu.

Bez notifikace.

Bez pocitu, že každá volná minuta musí být něčím zaplněná.

Možná nepotřebujeme ze života odstranit všechny obrazovky.

Možná jen potřebujeme přestat dávat hlavě pocit, že musí být k dispozici od chvíle, kdy otevřeme oči, až do okamžiku, kdy nám večer telefon spadne na nos. 😄

A jestli zjistíte, že vám hlava stejně pořád jede?

Vítejte v klubu.

Právě proto jsme s Erikou vytvořili transformační kurzy Be Healthy® – ne proto, abychom lidem slibovali život bez stresu, ale abychom společně trénovali, jak lépe pracovat s pozorností, emocemi, energií a vlastními reakcemi v normálním životě.

Protože svět kolem nás ztichnout nemusí.

Ale my nemusíme běžet pokaždé s ním.

Méně teorie. Více života.

Pavel Písařík
Be Healthy®